K divadlu jsem se poprvé dostala na základní škole díky své třídní učitelce a od té doby mě provází dodnes. V té době byla mou největší rolí Zubejda z pohádky Lotrando a Zubejda. Po přechodu na osmileté gymnázium jsem začala docházet na dramaťák do ZUŠ Polabiny, kde jsem se v něm rozvíjela až do maturity. Nyní studuji na Katedře výchovné dramatiky DAMU. Vedle divadla se věnuji také recitaci, působím na přehlídkách dětského a mladého divadla, v rámci Erasmus+ projektů se setkávám s dalšími podobami dramatické výchovy a vzdělávání. Věnuji se také programům primární prevence formou zážitkové pedagogiky a dramatické výchovy. Sama jsem se několikrát účastnila celostátních kol přehlídek mladého divadla jako recitátorka či herečka.
Na dramaťáku mě baví především to, jak dokáže člověka posouvat ve všech možných i nemožných směrech. Ráda předávám dětem své zkušenosti a dovednosti, ale ještě raději pozoruji, jak postupně rostou, a to nejen v rámci svých divadelních schopností, ale především jako osobnosti. Právě propojení divadla, tvořivosti, spolupráce a osobnostního rozvoje je to, co mám na dramatické výchově nejraději. Věřím, že divadlo nemusí člověka naučit jen lépe hrát, mluvit nebo vystupovat před ostatními, ale může mu pomoci lépe poznat sebe i lidi kolem, získat sebevědomí, odvahu a schopnost dívat se na svět z různých perspektiv. Dramatickou výchovu považuji za jednu z nejkomplexnějších estetických výchov, protože pomáhá člověku se názorově upevnit a dále se rozvíjet.
